Návštěva Bodaidžu-macuri!

17. srpna 2016 v 22:04 | ichi |  Kulturní akce
Rok se s rokem sešly a na Vyšehradě se 17. - 18. 6. uskutečnil už jedenáctý ročník Bodaidžu-macuri - Svátku lip. Jako již tradičně, nestihli jsme úplný začátek. Tentokrát jsem zpoždění zavinila já, protože jsem se celou půl hodinu prala s vlastním obi. Mašle se nakonec povedla a my vyrazili. Řeknu vám, bloudit po Praze v yukatě není nic moc. Ano, dívali se na mě divně. Avšak já měla úplně jiné starosti. Pospíchajíc na tramvaj jsem měla plné nohy práce, abych se v úzké látce nepřerazila.


Přišli jsme akorát v čas na začátek předvádění kyuudou - japonské obřadné lukostřelby, po níž následovala buddhistická liturgie. Spokojeně jsem se usadila u provazů s papírovými skládanými proužky (shide), které ohraničovaly posvátný prostor, a zaposlouchala se do hlasu pana Robina Šoen Heřmana, buddhistického mnicha a japanologa v jedné osobě. Asi uprostřed bohoslužby jsem po své pravici zachytila pohyb. To přikráčel jakýsi návštěvník s pivem v ruce, utrhl shide a zase odešel. S přítelem a kamarádkou jsme na něj zírali jako zjara, načež jsem se přinutila jednat. Ta vzdálenost, která mě od ničitele oddělovala ve spojení s mými krátkými kroky v yukatě, naštěstí stačila, abych vychladla, takže jsem nasadila úsměv a započala rozhovor.
"Dobrý den. Prosím Vás, mohla bych se zeptat, proč jste strhl ten papír?"
Muž se ke mně otočil a viditelně zbledl. Začal se hrozně moc omlouvat a povídal, že si myslel, že ten papír slouží k navádění lukostřelců.
"Klid, já nejsem organizátorka," usmála jsem se a s dlaněmi před sebou jsem ho uklidňovala. Oddychl si a já si říkala, jak moc dělají šaty člověka.
"Mohl byste tam ten papír vrátit? Ten provaz vyhrazuje posvátné prostranství a chrání místo před zlými duchy."
K mému překvapení horlivě odložil pivo a šel shide urychleně vrátit. Já valila oči, kamarádka valila oči, přítel balil oči.
"A proti jakým zlým duchům to má chránit?" vytrhl mě z překvapení, že jsem narazila na člověka, který mě neposlal do háje kvůli nějakému pánbíčkování.
No nazdar, řekla jsem si. Jak jsem mu měla vysvětlit něco, co se snažím pochopit už několik let a stále to úplně nechápu? Byla jsem vychována v křesťanské společnosti a Shintou je zkrátka celkem jiná mentalita, jíž odpověď na jednu otázku nestačí. Na povídání s jistotou jsem si prostě netroufla.
Všiml si, že váhám, a tak prohlásil: "Já si to vygooglim."
Vygooglete. A hodně štěstí.
Nutno podotknout, že mi pán spravil náladu a má víra v lidstvo se trochu posílila.
Nicméně matsuri ještě neskončilo!
Další na programu byla skupina Wadaiko yosa-yosa hrající na japonské bubny taiko. Byli naprosto epičtí, zkuste se na nějaké jejich vystoupení mrknout, jedno vám sem dávám!


Na závěr nám Malé divadlo Kjógenu zahrálo mojí nejoblíbenější frašku Shimizu neboli Voda na čaj. Jako vždy byli úžasní!
V sobotu jsme přišli tak akorát (neměla jsem yukatu xD), abychom viděli druhou část samurajských soubojů ve zbroji od skupiny Gorin. Pánové odpověděli na všechny otázky, kteréžto mě jakožto lukostřelce a spisovatele zajímaly, takže mně se vystoupení hrozně moc líbilo. Děkuji Vám moc! :3

Víc jsme však nestihli, festival skončil. Přesto z něj máme hezké zážitky a těšíme se na příští ročník!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama